MATERIÁL – ÚDRŽBA, STABILITA, CENA

Je třeba rozlišit materiál na výrobu konstrukce a sedacích částí. V některých případech je stejný.

Nabídka běžně používaných materiálů: dřevo, kov (železo, hliník, nerez), ratan přírodní a umělý a plast.

DŘEVO

Bezpochyby úžasný přírodní materiál, krásný na pohled, příjemný na dotek, mírně problematický při použití venku. Pro výrobu zahradního nábytku bychom měli rozlišovat „obyčejné“ české dřeviny a dřeva dovezená z tropických částí naší planety. Čím je dřevo tvrdší a „mastnější“, tím pro venkovní použití lépe. Z tohoto faktu je odvozena i cena. Platí pořadí: smrk, borovice, modřín, buk, dub, akát a tropické dřeviny (teak, eucalyptus a podobně).

Smrk – nejměkčí česká dřevina, která se pro účely zahradního nábytku může použít. Snadno se štípe. Každý náraz je vidět.

Borovice – obsahuje více pryskyřice, je houževnatější, než smrk.

Modřín – relativně kvalitní dřevo. Dříve se používal všude tam, kde (třeba na stavbě) nebyly finance na dubové dřevo. Dlouho vydrží i ve vlhkém prostředí.

Buk – kvalitní, tvrdá česká dřevina. Na výrobu zahradního nábytku se téměř nepoužívá neb snadno plesniví.

Dub a akát – nejlepší česká dřeva pro (nejen) venkovní použití. K vidění je spíše dubový zahradní nábytek. Akát se vyskytuje spíše v tenkých větvích a kmenech a je vidět spíše na dětských hřištích jako nádherné stavby a konstrukce s velmi přírodním vzhledem.

Tropické dřeviny (teak, meranti,eukalyptus atd…) – jsou úžasně tvrdé, odolné proti oděru, vlhkosti i různým škůdcům a plísni. Jsou zdokumentované případy, že takové dřevo vydrží i 30 let v neustálém kontaktu s vlhkou zemí, aniž by výrazně měnilo své vlastnosti. Pokud uvažujete o dřevěném zahradním nábytku, tropické dřeviny je to správné řešení. Je ale třeba počítat s vyšší cenou. Hodně informací o tropických dřevinách najdete zde.

Údržba dřevěných výrobků

Údržba venkovního zahradního nábytku patří k nejnáročnějším ze zde uvedených materiálů. Dřevěný nábytek je určen pro milovníky „dřevěných“ designů a domácí kutily nebo pro movitější zákazníky, kteří si na údržbu někoho sjednají.

Dříve se na povrchovou úpravu dřeva používaly silnovrstvé lazury. Ty vypadaly z počátku velmi krásně, pak se pod nátěr dostala voda, objevila se plíseň a oprava byla možná jen kompletním odstraněním nátěru, což bylo velmi pracné. Dnes už se naštěstí používají tenkovrstvé lazury a ty stačí alespoň jednou za rok přetřít. Na tropické dřeviny se používají spíše napouštěcí oleje. Příznivci rustikálních designů nemusí nábytek z tropického dřeva natírat vůbec. Po čase se objeví „šedá“ patina, na povrchu se objeví miniaturní prasklinky, které nemají vliv na pevnost ani životnost nábytku.

Pokud potřebujete doporučit konkrétní nátěr, dejte vědět dole v komentářích… Nebo mrkněte na www stránky bratra Radima, který celý život vyrábí dřevěné sochy a zkušenosti s nátěrem dřeva pro venkovní prostředí má opravdu bohaté zkušenosti.

Nejlepší je ale dřevěný nábytek před deštěm schovat pod střechu nebo nějaký ochranný obal. Na zimu nejlépe do suché garáže nebo kůlny.

Stabilita venkovního nábytku ze dřeva

Stabilita jakéhokoliv nábytku závisí nejvíce na výrobci – jak dobře daný výrobek vymyslel. Aby byla dosažena stejná stabilita u dřevěného a kovového nábytku, bude mít nábytek dřevěný o hodně silnější díly. Obecně dřevěný nábytek venku svou stabilitu časem ztrácí. Výhodou jsou šroubované konstrukce, kde můžete dotáhnout šrouby. Lepené spoje jsou na tom hůře – ty by se pro venkovní použití raději neměly používat.

KOV

Na venkovní nábytek se nejvíce používá obyčejné povrchově upravené železo, hliník a nerez.

Vše jsou samozřejmě duté trubky kruhových nebo oválných průřezů. I tak patří železný nábytek k nejtěžším variantám.

Železo – Pro železo se používá nejčastěji povrchová úprava tzv. práškováním, dále různé druhy pokovení. Při těchto povrchových úpravách je nejlepší konstrukce celá svařená (viz obrázek). Pokud jsou jednotlivé díly k sobě šroubované, ze spojů časem vytéká po dešti rezavá voda (ta dokáže vytvořit třeba na nové šedé zámkové dlažbě nesmazatelné fleky).

Hliník – Optimální kov je hliník. Je lehký, moderní a nijak nerezaví. Jako povrchová úprava se používá tzv. eloxování.

Údržba kovových výrobků

Udržovat kovové výrobky je většinou radost. Například pro hliník nemusíte dělat vůbec nic. Povrchově upravené železo je třeba jen dle potřeby přetřít místa, která se obouchají při přenášení. Když budete kovový nábytek na zimu uklízet, měl by vydržet generace…

Stabilita venkovního kovového nábytku

Kovový nábytek patří mezi nejstabilnější. Některé kousky umožňují o tzv. stohování – při skladování se šetří místo tím, že například 6 židlí zasunete do sebe a zabírají místo jen jedné židle. Pro kovová lehátka doporučuji na skladování spíše skládací varianty.

RATAN

Když mluvíme o ratanu, je třeba rozlišovat ratan přírodní a umělý. Umělému se často říká polyratan (je to vlastně druh plastového nábytku).

Přírodní ratan – nábytek z přírodního ratanu vypadá velmi luxusně (jako pro královskou rodinu). Je vyrobený z opravdové liány. Každý kousek se musí zaplést ručně. Nábytek je lehký a odolný. Většinou má kostru z masivního dřeva. Kvůli přírodnímu povrchu je pravidlem a nutností využít polstrování.

Umělý ratan (polyratan) – Je plast. Vzhledem napodobuje přírodní ratan. Napodobeniny jsou dnes z určité vzdálenosti nerozeznatené od přírodního provedení. Umělý ratan na rozdíl od přírodního nepraská a nezatrhává oblečení.

Údržba ratanových a polyratanových výrobků

Umělý ratan – voda a saponát, přírodní vyžaduje stejnou péči jako dřevěný nábytek. U obou typů je „problém“ s tím, že je ratanem omotaná konstrukce z přírodního dřeva, ke které se při údržbě dostanete hůře nebo spíše vůbec. V případě, že je konstrukce třeba hliníková, není co řešit.

Stabilita venkovního ratanového nábytku

Stabilita vyplývá z informací výše: kostry z masivního nábytku se po několika sezónách mohou rozklížit a rozkývat. S hliníkovou konstrukcí máte klid 🙂

PLAST

asi není třeba popisovat, co je plast. Tento materiál si z minulosti nese špatné renomé. Známe plastová lehátka ze starých koupališť – rozlámaná a vybledlá. To už dnes úplně neplatí. Na obrázku vpravo je moderní plastové lehátko (vypadá jako z umělého ratanu)… K největším výhodám patří velmi nízká cena.

Údržba plastových výrobků

Údržba je geniálně jednoduchá a levná – trochu saponátu a voda. Plastový nábytek se jednoznačně dá doporučit lidem, kteří touží relaxovat a neřešit jakoukoliv údržbu.

Stabilita plastového nábytku

Stabilita opět vyplývá více z toho, jak výrobce vymyslel konstrukci. Plastové díly by měly být „silné“ cca jako u lehátek ze dřeva. Určitě silnější, než u kovového nábytku.